15.5. - Kytičkový den

Na škole Chlum začal Kytičkový den již dva dny předem, kdy se vyvěšovaly plakátky, informovali se žáci, chystala se vybírací taška i žlutá trička, vyplňovaly se vizitky. Jako každý rok chodí dvojice z žáků deváté třídy po vesnici a pak obchází celou školu. Letos ale nenavštívili čtvrtou třídu. Zapomněli? Ne, měli bohudík nebo bohužel vyprodáno! Nezbyla ani jedna kytička. Jedni se radovali a pyšně nosili žlutou květinku, druzí, čtvrťáci, byli doslova naštvaní. Nebyla to ničí chyba, o to víc mě, jako organizátorku, tato situace tížila. Nedalo mi to a šla jsem se jim omluvit a situaci vysvětlit. Povedlo se. Děti samy přišly na to, co je hlavním cílem tohoto dne a co slouží jako malá odměna, poděkování za jejich finanční příspěvek. Pak již bylo na nich, zda tedy letos přispějí připravenými korunkami či ne. Zvedli se všichni žáci. Vůbec nemluvili. Bylo slyšet jen cinkání a to bylo hodně dojemné. Velmi silný okamžik pro všechny ve třídě byl ještě umocněn nápadem paní učitelky, že si tedy kytičky vyrobí vlastní. Připíchnuté v mikinách dětí vypadaly jako opravdové a já si děti vyfotila. Ne naštvané, ale hrdé a spokojené se sebou. Bylo to prima a ještě bude, až se dozví, že jsem pro ně kytičky odpoledne sehnala.

Děkuji organizátorům a ještě více přispěvatelům. Za rok se uvidíme zas, začínáme ve čtvrté, vlastně již v páté třídě. Slibuji.

Radka Andrušíková,
metodik prevence